700, 701 | T 211.0, 1
Mezinárodní značení: 98 54 4 700 xxx - x, 98 54 4 701 xxx - x
Rok výroby: 1955 až 1962
Trakce: nezávislá s mechanickým přenosem výkonu
Typ vozidla: dvounápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel: ČD, ZSSK, průmysl
Výkon: 118, 147 kW
Maximální rychlost: 40 km/h
Lokomotivy byly koncipovány pro lehkou staniční posunovací službu, posun v lokomotivních depech a dopravu na vlečkách velkých průmyslových závodů. Zejména ve vlečkovém provozu se plně osvědčila velice jednoduchá konstrukce lokomotivy. Snadná údržba ve spojení se spolehlivostí a robustností vedly ke značné oblibě těchto lokotraktorů. Osvědčila se zejména mechanická převodovka a chlazení motoru vzduchem. Naopak mezi negativa těchto lokomotiv se řadí vysoká hlučnost motoru a nekvalitní topení. Daní za jednoduchost pojezdu (chybí odpružení rámu) je značně omezený jízdní komfort. Lokotraktor klade na strojvedoucího poměrně vysoké nároky - technika jízdy na tomto stroji je totiž poměrně ojedinělá a rozhodně ne jednoduchá. Důležité je po zařazení rychlosti a zatáhnutí na spojkový kohout pouštět tento kohout zpátky s citem, jinak při prudkém sepnutím spojky lokomotiva "skáče" a pokud veze zátěž, často dojde i k přerušení chodu motoru. Před zařazením vyššího stupně je také potřeba motor vytočit až k maximálním otáčkám. Lokomotivy řady 701 dnes ještě slouží na posunu v depech Českých drah i na vlečkách. Zato lokomotivy původní řady 700 dnes v ČR již téměř neexistují; důvodem je jejich stáří a hlavně pozdější početné rekonstrukce na řadu 701 a později i komplexní modernizace ( řady 797, 798 a 799).
702 | T 212.0
Mezinárodní značení 98 54 4 702 xxx - x
703 | T 212.1
Mezinárodní značení 98 54 4 703 xxx - x
Rok výroby 1972 až 1979
Trakce nezávislá s hydromechanickým přenosem
Typ vozidla kapotová dvounápravová posunovací lokomotiva
Provozovatel ČD, ZSSK, průmysl
Výkon 170 kW
Maximální rychlost 40 km/h
Lokomotivy byly navrženy pro lehkou staniční posunovací službu, posun v depech a vlečky velkých průmyslových podniků. Lokomotivy se ve značné míře používají dodnes, protože mají jednoduchou konstrukci a spolehlivé trakční soustrojí bez větších závad. Některé lokomotivy byly rekonstruovány na řady 797 a 799, ale v daleko menším množství, než tomu bylo u jejich starších verzí 700 až 702.
704 | T 234.0
Mezinárodní značení 98 54 4 704 xxx - x
Rok výroby 1988 až 1992
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla dvounápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel ČD, ČD Cargo, Viamont, SD - Kolejová doprava, průmysl
Výkon 250 kW
Maximální rychlost 65 km/h
V provozu se lokomotivy řady 704 osvědčily jako spolehlivé a především hospodárné stroje s dobrými trakčními a adhezními vlastnostmi, což bylo zásluhou poměrně vysoké nápravové hmotnosti. Výhodou je také dobrý výhled z lokomotivy a jednoduché ovládání.
705.9 | TU 47.0
Mezinárodní značení 705.9
Rok výroby 1954 až 1958
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla úzkorozchodná čtyřnápravová skříňová univerzální lokomotiva
Provozovatel ČD, JHMD
Výkon 260 kW
Maximální rychlost 40 / 50 km/h
S lokomotivami řady 705.9 se dosud můžeme setkat na úzkorozchodných tratích Třemešná ve Slezsku - Osoblaha (298 ČD) a "jindřichohradeckých úzkokolejkách" - tratích Jindřichův Hradec - Obrataň (228 JHMD) a Jindřichův Hradec - Nová Bystřice (229 JHMD). Zatímco na prvně jmenované dráze provoz byl a je v režii ČD, na jindřichohradecké tratě byla roku 1993 vyhlášena privatizace. V roce 1993 byla založena společnost Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. (JHMD), která si nejprve obě tratě od ČD pronajala, na novobystřické dráze po bezmála půl roku trvající výluce obnovila pravidelnou osobní dopravu a roku 1998 obě tratě za symbolický polatek 1 Kč od ČD odkoupila, a to včetně budov a vozidel. Lokomotivy náležící ČD zajišťují veškerou osobní vozbu na trati č. 298 Třemešná ve Slezsku - Osoblaha. Nákladní doprava na této 20 km dlouhé trati skončila spolu s GVD 1998/1999. Jindřichohradecké stroje se objevují na pravidelných osobních vlacích a i vlacích nákladních, které jsou ale vypravovány jen podle potřeby. Výjimkou není ani provoz smíšených vlaků. JHMD krom toho zajišťuje také pravidelnou obsluhu vlečky podniku Jitka v Jindřichově Hradci.
708
Mezinárodní značení 92 54 2 708 xxx - x
Rok výroby 1995 až 1997
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla dvounápravová kapotová univerzální lokomotiva
Provozovatel ČD, a.s.
Výkon 300 kW
Maximální rychlost 80 km/h
Lokomotivy řady 708 jsou určeny pro středně těžkou posunovací a lehkou traťovou službu. Lokomotiva je přizpůsobena k vedení vozů řady 010 (Baafx, resp. Btax). Díky svým trakčním vlastnostem může tato lokomotiva nahradit tří- i čtyřnápravové lokomotivy, a to při značné úspoře nafty.
709.4
Mezinárodní značení 709.4
Rok výroby 2004
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla dvounápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel CZ LOKO
Výkon 392 kW
Maximální rychlost 80 km/h
Lokomotivy jsou navrženy pro středně těžkou posunovací službu a lehkou traťovou službu. Tímto způsobem také slouží v Srbsku na státních železnicích. Poslední dva do Srbska dodané stroje však slouží ve speciálních podmínkách težebně-energetického lignitového provozu. Samotný prototyp 709.401-4 je neadresný - je v provozu společnosti CZ LOKO.
709.7
Mezinárodní značení 709.7
Rok výroby 1999
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla vounápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel ČMKS - Lokomotivy
Výkon 375 kW
Maximální rychlost 60 km/h
Lokomotivy jsou navrženy pro středně těžkou posunovací a lehkou traťovou službu, případně pro provoz na průmyslových vlečkách. V současnosti je lokomotiva ve zkušebním provozu.
710 | T 334.0
Mezinárodní značení 92 54 2 710 xxx - x
Rok výroby 1961 až 1973
Trakce nezávislá s hydraulickým přenosem výkonu
Typ vozidla třínápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel ČD, ZSCS
Výkon 302 kW
Maximální rychlost 60 km/h
Lokomotivy byly navrženy pro lehkou a střední posunovací službu. Často se ale používaly i pro lehkou, zejména nákladní dopravu na vedlejších tratích. Od devadesátých let byly lokomotivy u ČSD a následně ČD rychle rušeny z důvodu značného stáří, k 1.1.1993 již zůstalo v provozu pouze 36 strojů z dodaných 92.
714
Mezinárodní značení 92 54 2 714 xxx - x
Rok výroby ????
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla čtyřnápravová kapotová univerzální lokomotiva
Provozovatel ČD
Výkon 600 kW
Maximální rychlost 80 km/h
Lokomotiva je určena pro středně těžkou posunovací službu a pro lehkou traťovou službu, zejména osobní. Lokomotiva je přizpůsobena pro provoz s přívěsnými vozy řady 010 (Baafx, resp. Btax). Mezi nejznámější výkony těchto lokomotiv patří vozba osobních vlaků na trati 210 - Posázavském Pacifiku. Lokomotivy jsou zastoupeny pouze u ČD, u ZSSK ale dodnes probíhají podobné rekonstrukce, a to na řadu 736. Mezi klady lokomotiv řady 714 patří ekonomičtější provoz, nižší hlučnost, modernější elektrická a řídicí část, lepší pracovní podmínky strojvedoucího a modernější vzhled. Přesto je úroveň rekonstrukcí diskutabilní, neboť spalovací motory způsobují lokomotivám v provozu časté problémy a lokomotivy 714 se tak řadí k nejméně spolehlivým vozidlům. Důvodem je poddimenzování motorů - ty jsou výkonem 300 kW při tak malém zdvihovém objemu (necelých 12 l) silně přetíženy. Problémy také způsobuje množství propojovacích hadic mezi oběma agregáty, kvůli čemuž dochází k častým kapalinovým únikům.
715 | T 426.0
Mezinárodní značení 92 54 2 715 xxx - x
Rok výroby 1961
Trakce nezávislá s hydraulickým přenosem výkonu
Typ vozidla čtyřnápravová rámová ozubnicová kapotová univerzální lokomotiva
Provozovatel ČD
Výkon 809 kW
Maximální rychlost 50 km/h
Lokomotivy byly předurčeny pro smíšený provoz na zmiňovaných dvou ozubnicových tratích, tj. Tanvald-Kořenov a Tisovec-Pohronská Polhora. Lokomotivy byly ale příliš složité a problémy způsobovala i značná konstrukční odlišnost oproti lokomotivám československé výroby. Proto se již od sedmdesátých let uvažovalo o jejich náhradě novými ozubnicovými stroji, po zkouškách upravené lokomotivy T 466.2369 (742.369) a po dodávkách lokomotiv řady T 466.3 (743) byl provoz změněn na adhezní a lokomotivy řady 715 se staly zbytečnými. K 1.1.1993 již byla provozní pouze jedna lokomotiva - 715.001, která již navíc nesloužila v turnusové službě.
718.5 | TA 436.05
Mezinárodní značení 718.5
Rok výroby 1986
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem / elektrická nezávislá
Typ vozidla čtyřnápravová podvozková kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel ex ČKD Lokomotivka, ČSD
Výkon 189 / 360 kW
Maximální rychlost 65 km/h
Lokomotiva je určena zejména pro těžší posunovací službu, ve které také až do roku 1997 jako pronajatá sloužila. Zároveň byla často vystavovaným exponátem na výstavách železniční techniky. Po roce 1997 byl stroj převzat zpět firmou ČKD. Protože o sériové výrobě se již neuvažovalo, prodala ČKD v roce 2002 lokomotivu za cenu šrotu. Vrak lokomotivy dnes stojí v ŽOS Nymburk. Naděje na obnovení lokomotivy je dnes prakticky nulová.
720 | T 435.0
Mezinárodní značení 92 54 2 720 xxx - x
Rok výroby 1958 až 1963
Trakce nezávislá s elektrickým přenosem výkonu
Typ vozidla čtyřnápravová podvozková kapotová univerzální lokomotiva
Provozovatel ČD, ZSSK
Výkon 551 kW
Maximální rychlost 60 km/h
Lokomotivy jsou navrženy pro středně těžkou posunovací službu a vozbu manipulačních vlaků. Lokomotivy řady 720 byly zastoupeny téměř ve všech depech. V provozu se udržely poměrně dlouho, a to především díky spolehlivému provozu, nenáročnosti údržby a z toho plynoucí vysoké obliby. Na druhou stranu nejsou pracovní podmínky strojvedoucího této lokomotivy na nijak vysoké úrovni; běh motoru provází značný hluk, hlučné jsou i pomocné stroje. Kabina strojvedoucího se vyznačuje prašností a opadávající barvou. Dnes již lokomotivy řady 720 z turnusového provozu vymizely, zbývající provozní lokomotivy ale ještě slouží jako záloha za novější stroje. Stěžejním výkonem lokomotiv řady 720 byla vozba rychlíku Praha-Horažďovice, kterou zajišťoval stroj T 435.087 s rekonstruovanými podvozky.
721 | T 458.1
Mezinárodní značení 92 54 2 721 xxx - x
Rok výroby 1962 až 1965
Trakce nezávislá s elektrickým stejnosměrným přenosem výkonu
Typ vozidla čtyřnápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel ---
Výkon 551 kW
Maximální rychlost 80 km/h
Lokomotivy byly určeny pro středně težkou posunovací službu a lehkou traťovou službu. Ve své výkonové kategorii se lokomotivy řady T 458.1 (721) řadily k nejspolehlivějším strojům. Dodatečně se montovaly jiné výfukové tlumiče, protože hlučnost lokomotivy byla neúnosná.
724.7
Mezinárodní značení 724.7
Rok výroby 1998 až
Trakce nezávislá s elektrickým střídavě-stejnosměrným přenosem výkonu
Typ vozidla čtyřnápravová kapotová posunovací lokomotiva
Provozovatel Třinecké železárny, Sokolovská uhelná, SD - Kolejo
Výkon 627 kW
Maximální rychlost 80 km/h
Lokomotivy řady 724 jsou určeny pro středně těžkou posunovací a traťovou službu na vlečkách v areálech velkých průmyslových podniků. V provozu se oproti řadě 740 vyznačují nižší spotřebou a hlučností, lepší výbavou a výhledem. Majitelem lokomotiv 724.701 a 702 jsou Třinecké železárny, lokomotivy 724.703, 704, 705, 707, 708 a 709 jezdí pod vlajkou Sokolovské uhelné. Stroj 724.706 patří podniku SD Kolejová doprava.
725 | T 444.0
Mezinárodní značení 92 54 2 725 xxx - x
Rok výroby 1959 až 1967
Trakce nezávislá s hydrodynamickým přenosem výkonu
Typ vozidla kapotová čtyřnápravová posunovací lokomotiva
Provozovatel ex ČD, ŽSR, průmysl
Výkon 515 kW
Maximální rychlost 70 km/h
Lokomotivy řady T 444.0 (725) tvořily jakýsi koncepční protipól lokomotivám řady T 435.0 (720) s pomaluběžným motorem a elektrickým přenosem výkonu a jako takové byly navzájem často porovnávány. Přestože zprvu byla vřeleji přijímána řada T 444.0 jakožto zástupce hydraulického přenosu výkonu, reálné zkušenosti z provozu ukázaly, že lokomotivy řady T 435.0 jsou zdařilejší. Stroje řady T 444.0 sužovaly časté problémy se spalovacím motorem, jehož výkon díky přeplňování značně narostl a agregát byl příliš namáhán, nemluvě o počátečních potížích s údržbou nových agregátů. Jako značně problematický celek se ukázala také původní spojka mezi spalovacím motorem a hydrodynamickou převodovkou, která bývala častou příčinou požárů lokomotiv. Ani z pohledu trakčních vlastností se lokomotivy nevyrovnaly své dieselelektrické "sokyni". Co však bylo hodnoceno kladně, bylo řešení kapotáže lokomotivy, které díky sníženým představkům poskytovalo strojvedoucímu lepší výhledové poměry.
726 | T 444.1
Mezinárodní značení 92 54 2 726 xxx - x
Rok výroby 1963 až 1965
Trakce nezávislá s hydrodynamickým přenosem výkonu
Typ vozidla kapotová čtyřnápravová posunovací lokomotiva
Provozovatel ČD, ZSSK
Výkon 515 kW
Maximální rychlost 70 km/h
Lokomotivy byly navrženy především pro posun a vozbu osobních vlaků na vedlejších motorizovaných tratích. První ránu těmto lokomotivám zasadil nástup motorových vozů řady M 152.0 (810) v sedmdesátých letech, které začaly lokomotivy řady 726 vytlačovat z osobní dopravy. Nějakou dobu se ještě udržely v posunovací a nákladní službě, ale i tam začaly postupně ztrácet své pole působnosti, a to díky příchodu řad 742 a 731 v osmdesátých a na počátku devadesátých let. K 1.1.1993 již bylo u ČD pouze 11 lokomotiv. U ČD poslední stroje dojezdily v polovině devadesátých let, u ŽSR (dnes ZSSK) až v roce 2000.
730 | T 457.0
Mezinárodní značení 92 54 2 730 xxx - x
Rok výroby 1978 až 1989
Trakce nezávislá s elektrickým střídavě-stejnosměrným přenosem výkonu
Typ vozidla kapotová čtyřnápravová posunovací lokomotiva
Provozovatel ČD, DDC
Výkon 600 kW
Max. rychlost 80 km/h
Lokomotiva řady 730 je navržena pro středně těžký staniční posun a lehkou traťovou službu. Během provozu se ukázaly přednosti lokomotiv v podobě vynikajících trakčních vlastností, a proto mohla nová řada 730 (a odvozená 731) bez problémů nahradit i staré šestinápravové posunovací lokomotivy, které již přestávaly vyhovovat (energetická náročnost, negativní účinky na trať). V traťové službě již ale výkon lokomotivy zdaleka není tak oslnivý - v rychlosti do cca 40 km/h dosahuje stroj ještě vysoké tažné síly, při vyšších rychlostech je již výkon neznatelný. Vyšší poruchovost lokomotivy je dána jejím přetechnizováním. Pocit z řízení lokomotivy není příliš pozitivní, díky již zmiňovanému nízkému výkonu, téměř nesnesitelnému hluku od výfuku a intenzivnímu pískání turbodmychadla. Nevýhodou je také malé stanoviště strojvedoucího a nepříliš dobrý výhled. Nepříliš domyšlená je také ergonomie řídicího pultu - brzdič přímočinné brzdy je umístěn až vzadu na řídicím pultu a brzdič samočinné tlakové brzdy je naopak blíže. Při posunu se ale používá hlavně přímočinná brzda, která se díky pozici jejího brzdiče při vyhlížení z okna obsluhuje velmi nepohodlně. Jako nevýhoda se dále jeví absence šuntovacích stupňů, problematické je startování dvěma startéry. Jejich pastorky totiž musí zapadnout do ozubeného věnce, což se nestává moc často a start se musí opakovat.